Katedra bohemistiky hostila Mezinárodní setkání mladých lingvistů

Foto: Jakub Wenzel
středa 13. červen 2018, 14:35

Jak je již nepsaným zvykem, i tento rok hostila Katedra bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého Mezinárodní setkání mladých lingvistů. Letošní devatenáctý ročník proběhl 14. a 15. května v nově zrekonstruovaných budovách Křížkovského 10.

Hlavním tématem letošní konference byl(y) Jazyk(y) v pohybu. Po samotném zahájení konference následovala velmi poutavá přednáška s názvem Tematické posloupnosti v textech nerodilých mluvčích: vývojová studia o akvizici psaní v češtině jako cizím jazyku, kterou proslovila profesorka bohemistiky Anna-Maria Perissutti z univerzity v Udine.

Hlavní referáty konference zahájil ve 13 hodin Jaroslav Emmer, který hodlal svým příspěvkem zodpovědět otázku, zda Má čeština potenciál přijmout nové, rodově neutrální zájmeno. Následoval referát Sylvy Filiačové, která se zabývala Sémantikou prefixu vy- u neologických sloves. První konferenční blok zakončil příspěvek věnovaný Lexikálním prostředkům porušujících neutralitu v televizním zpravodajství, který přednesla Wendy Zimmerová. Ve druhém a třetím bloku, které následovaly po přestávce na kávu, se např. Kamila Homolková zabývala Proměnami ve výzkumu raných jazykových projevů u dětí s Downovým syndromem či jsme se dozvěděli něco více o interpunkci v příspěvku Jakuba Machury, který nesl název Automatické doplňování interpunkce jako součást gramatického korektoru.

Souběžně s hlavními referáty probíhalo celostátní kolo lingvistické soutěže Student a věda. Na prvním místě se umístila Tereza Kociánová z Masarykovy univerzity se soutěžním příspěvkem, který nesl název Ortografie rukopisné verze Slávy svatoprokopské Fridricha Bridla. Druhé místo obsadila Monika Veltruski rovněž z Masarykovy univerzity, která se ve svém referátu zabývala Vývojovými tendencemi v lexikální zásobě chorvatských Čechů. Na třetím místě se pak umístil Josef Vysoký z Karlovy univerzity se svým soutěžním příspěvkem Češi, Rusové a zvířata. Srovnání českých a ruských negativně expresivních jednoslovných výrazů formálně spojených s pojmenováním zvířat. Čestná uznání si pak odnesly Lucie Findejsová (MU) a Eva Janečková (UP).

V pondělí večer se následně uskutečnilo neformální posezení v hospůdce, kde mohli přednášející, organizátoři, ale i posluchači diskutovat (ne)jen nad právě proběhlým prvním dnem konference.

Druhý den konference byl již tradičně rozdělen do workshopů. Dopoledne probíhal workshop s názvem Čeština jako cizí jazyk, kde mohli přednášející a posluchači diskutovat např. nad příspěvkem Kateřiny Szokalové Koncepce výuky pro začínajícího lektora či referátem Jakuba Wenzela, který nesl název Čeština česky. Zároveň probíhal Diachronní workshop, kde přednesli své příspěvky mimo jiné Robert Dittmann zabývající se Archivy o StB o A. V. Isačenkovi, dále Ondřej Bláha či Olga Navrátilová. Hosty workshopu posléze byli Pavel Kosek z Masarykovy univerzity a Radek Čech z Ostravské univerzity.

Po obědě pokračoval workshop Čeština jako cizí jazyk spolu s workshopem nazvaným What’s up in a Word, ve kterém svůj příspěvek Variation and Creativity with Radically Afeatural Roots přednesl Jeffrey Parrott. Morfosyntaxí se ve svém referátu s titulem The Morphosyntax of Czech -teln(ý) Adjectives in Comparison with English zabývala Petra Charvátová.

Poslední blok celé konference se nesl v duchu Diachronního workshopu a workshopu s názvem Překlad a překládání včera – dnes – zítra. V prvně jmenovaném jsme se např. díky příspěvkům Lucie Štěrbové (Vybrané názvy ptáků v Rosově Thesauru a jejich etymologie) a Jakuba Wenzela (Představy lidového léčitelství v současných názvech rostlin) načerpali vědomosti i z jiných vědních oborů. Ve druhém z workshopů se zájemci mohli dozvědět více o genderovém vyjadřování v příspěvku Petra Kabelky s názvem Genderově neutrální vyjadřování ve světě a u nás: současný stav a možná řešení. O překladu Malého prince mluvila pak Magdaléna Jaroňová ve svém příspěvku s názvem Komunikační funkce citoslovcí ve francouzštině a češtině: Malý princ ve dvou českých překladech.

Jak je již dobrým zvykem, panovala na konferenci přátelská atmosféra. Zaznělo množství inspirativních příspěvků, po kterých následovala věcná diskuze. Již nyní se přednášející a diskutující mohou těšit na jubilejní dvacátý ročník, který se uskuteční v příštím roce.

Wendy Zimmerová, studentka doktorského studijního programu na katedře bohemistiky FF UP