Pavel Štěpánek z FF získal nejvyšší mexické státní vyznamenání

Pavel Štěpánek převzal Řád aztéckého orla z rukou Leonory Ruedy Gutiérrezové, velvyslankyně Spojených států mexických v Praze.
Foto: Velvyslanectví Mexika v Praze
pátek 2. listopad 2018, 7:45 – Text: Milada Hronová

Pavel Štěpánek, emeritní profesor katedry dějin umění filozofické fakulty, obdržel od mexického prezidenta Řád aztéckého orla. Na velvyslanectví Spojených států mexických v Praze tak převzal nejvyšší státní vyznamenání, které Mexiko uděluje státním příslušníkům jiných zemí.   

„Je to milé překvapení, které jsem skutečně nečekal, a také jistá morální satisfakce. Za to, že jsem se zbytečně nevěnoval námětům, kterým se čeští historici umění téměř vůbec nevěnují a které neoceňují, přestože je Mexiko částí euroamerického světa a navíc má ve své historii úžasné civilizace,“ řekl Pavel Štěpánek.

I když už řadu čestných titulů získal, mexické ocenění vnímá jako mimořádné. „Pomalu se blížím k osmdesátiletému jubileu a doposud jsem získával ocenění zejména ve Španělsku. Převzetí mexického Řádu aztéckého orla je pro mne výjimečnou událostí, “ dodal odborník na dějiny umění a architektury hispánského i lusofonního světa.

Řád aztéckého orla uděluje Mexiko za přínos této zemi či za činy lidskosti. Historik umění Pavel Štěpánek jej obdržel za to, že popularizuje mexické umění, předkolumbovské, koloniální i moderní ve světovém kontextu v očích studentů i veřejnosti.

První článek na mexické téma zveřejnil v roce 1965 na Slovensku, poté už každoročně publikoval různé informace z oboru, které získal ze zahraničního tisku a z návštěv velvyslanectví.

„Možnosti poznání se mi podstatně rozšířily od roku 1967, kdy jsem mohl sledovat originální mexická díla na výstavách, které Mexiko představilo v Praze. Výjimečně jsem i nějaké odborné stati přeložil. Od roku 1968 jsem pak přidal i cesty po Evropě a nacházel mexické umění v muzeích či výstavách. Od roku 1970, kdy se naše hranice opět uzavřely, jsem studoval mexické materiály v českých sbírkách. Poukázal jsem například v článku na soubor obrazů mexického malíře Josého M. Velasca v Národním muzeu v Praze, což mělo, jak se ukázalo, zásadní význam. Právě tento text, spolu s dalšími, které jsem publikoval v mexickém vědeckém časopise Anales, vydávaném Ústavem pro estetická bádání Mexické národní autonomní univerzity, byl v roce 1981 podnětem pro mé pozvání,“ uvedl nositel mexického řádu.

Dodal, že v dalších letech psal i výtvarné kritiky, třeba o nesmírně živém lidovém umění Mexika, a také komentáře, například k výstavě Tři tisíce let mexického umění uspořádané v Praze v roce 1976. Vzpomněl přitom i na dobu, kdy ho ke spolupráci vyzval český etnograf a cestovatel Miloslav Stingl.

„Chtěl, abych s ním napsal knihu, která se pak prostřednictvím Artie objevila ve francouzské verzi: Les Civilizations Anciennes du Mexique. Ke svému překvapení jsem byl v té době i jmenovaný mimořádným profesorem Mexické národní autonomní univerzity,“ řekl Pavel Štěpánek. Po změnách v roce 1989 nastoupil jako profesor ve Španělsku a následně jako diplomat na českém velvyslanectví ve venezuelském Caracasu. V roce 2013 působil i na mexické Iberoamerické univerzitě. Je členem Řádu Isabely Katolické.

Pavel Štěpánek je autorem řady studií, za nejvýznamnější považuje nepochybně o sv. Janu Nepomuckém v Mexiku, která vyšla časopisecky ve dvou vydáních. Napsal také několik knih, v roce 2014 mu v Olomouci například vyšla ve španělštině kniha Umělecké vztahy mezi ČR a Mexikem, vybrané studie. Je autorem i dvousvazkového Umění mexických indiánských civilizací a rád by vydal i knihu esejů a textů česky. Společně s kolegy uspořádal v Náprstkově a Národním muzeu i rozsáhlou výstavu Mexické umění v českých sbírkách. 

Řád aztéckého orla uděluje Mexiko od roku 1932. Toto vyznamenání má za účel zdůraznit činnost osob, které nějakým způsobem napomohly šíření mexické kultury. Uděluje se výhradně cizincům, zejména diplomatům, kteří něco vykonali ve prospěch mexické kultury a zejména přispěli k posílení dobrých vztahů. V případě odborníků se doceňuje dopad jejich práce ve prospěch mexické kultury, ať už je jejich profese jakákoliv. Povětšinou jde v poslední době o představitele humanitních oborů.

Mezi dosavadními nositeli toho řádu je například britská královna Alžběta II, bývalá nizozemská královna Beatrix, kolumbijský spisovatel Gabriel García Márquez, španělský operní pěvec Plácido Domingo, americký filmový producent Walt Disney nebo zpěvák irské skupiny U2 Bono. Poměrně nedávno se začalo udělování přiklánět k ocenění humanitně zaměřených badatelů. Ocenění má například pedagožka Ludmila Holková žijící od svého sňatku v roce 1965 v Mexiku, společně s ní byl tímto řádem vyznamenán Oldřich Kašpar, pedagog, který působil nejprve na UK v Praze, později i na Univerzitě v Pardubicích. Cenu získal i historik Josef Opatrný, ředitel Střediska iberoamerických studií při UK v Praze.