Rigorózní řízení

Udělování titulu “doktor filozofie” (PhDr.) v oborech ruský jazyk a ruská literatura

Absolvent magisterského studijního programu ruské filologie nebo magisterského studijního programu se zaměřením na ruskou filologii, který získal akademický titul „magistr“ (Mgr.), může vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce.

K vykonání zkoušky podává absolvent žádost na oddělení vědy a výzkumu děkanátu FF UP (přihlášku doloží požadovanými dokumenty).

Pokud je děkanem fakulty přijat k vykonání zkoušky, je pozván k úvodnímu pohovoru, který s ním provede předseda rigorózní komise spolu s dalšími dvěma členy komise. Tam uchazeč předloží projekt své písemné rigorózní práce.

Rigorózní práce musí mít rozsah 100-120 stran, píše se česky se dvěma cizojazyčnými resumé (jedno musí být v ruštině v rozsahu nejméně 5 stran). Pokud se jedná o rodilého mluvčího, je možno psát práci v ruštině s podrobným českým resumé (nejméně 10 stran). Práci budou oponovat dva oponenti.

Práce z jazyka i literatury musí vycházet z analýzy konkrétního materiálu, musí se opírat o bohatou studijní literaturu a obsahovat tvůrčí přínos autora. Může se jednat o rozšířené téma magisterské diplomové práce nebo o téma zcela nové.

Státní rigorózní zkouška sestává ze tří částí:
- obhajoba rigorózní práce,
- oborová zkouška,
- zkouška z širšího základu, jímž jsou standardně dějiny filozofie.

Délka trvání státní rigorózní zkoušky nepřesahuje 2 hodiny. Zkouška je veřejná.

Předsedkyně komise pro rigorózní zkoušku v oboru ruský jazyk:
doc. PhDr. Zdeňka Vychodilová, CSc. (zdenka.vychodilova@upol.cz; 585633382)

Předseda komise pro rigorózní zkoušku v oboru ruská literatura:
prof. PhDr. Zdeněk Pechal, CSc. (zdenek.pechal@upol.cz; 585633379)

Ruský jazyk: tématické okruhy

1. Fonetický a fonologický systém ruštiny v porovnání s češtinou. 
2. Ruská morfologie a syntax. 
3. Ruská lexikologie, lexikální sémantika, frazeologie a lexikografie. 
4. Textová lingvistika a teorie diskurzu.
5. Rozvrstvení spisovné ruštiny a funkční styly spisovné ruštiny.
6. Vývoj ruského spisovného jazyka v minulosti i současnosti se zřetelem k nejnovějším vývojovým tendencím.
7. Charakteristika ruštiny z hlediska typologického i genealogického a konfrontace s jinými slovanskými jazyky. 
8. Tradiční lingvistické směry 19. a 20. století (od mladogramatismu po strukturalismus).
9. Teorie komunikace, pragmalingvistika, lingvokulturologie.
10. Další interdisciplinární lingvistické obory (psycholingvistika, sociolingvistika, kognitivní lingvistika a d.).
11. Translatologie jako vědní disciplína se zvl. zřetelem k jejímu vývoji v Rusku a v ČR.
12. Základní problémové okruhy teorie překladu v obecné rovině (ekvivalence a adekvátnost, (ne)přeložitelnost a d.).
13. Překlad, jeho formy a funkce.
14. Tradiční překladatelské postupy v aplikaci na rusko-český jazykový materiál.
15. Principy překládání odborných textů, specifika překladu žánrů věcné    literatury.
16. Principy a specifika překládání umělecké literatury.

Od uchazeče se vyžaduje schopnost posuzovat danou problematiku v interdisciplinárních souvislostech; důraz se také klade na rusko-český konfrontační přístup k jazykovým jevům.

Ruský jazyk: výběr z doporučené studijní literatury

Adamec, P.: Porjadok slov v sovremennom russkom jazyke. Praha 1966
Adamec, P., Hrabě, V.: Transformační syntax současné ruštiny. Praha 1969
Barchudarov, L.S.: Jazyk i perevod. Moskva 1980
Apresjan, Ju. D.: Leksičeskaja semantika. M. 1995
Bondarko, L.V.: Obščaja fonetika. Sankt Peterburg 2001
Černý, J.: Dějiny lingvistiky. Votobia 1996
Daneš, F.: Věta a text. Praha 1985
Dolník,J.: Lexikológia. Bratislava 2003
Dolník, J., Bajzíková, E.: Textová lingvistika. Bratislava 1998
Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002
Erhart, A.: Základy obecné jazykovědy, SPN, Praha 1965 
Erhart, A., Večerka, R.: Úvod do etymologie. Praha 1981
Fedorov, A.V.: Osnovy obščej teorii perevoda. Sankt-Peterburg 2002
Filipec,J. – Čermák, F.: Česká lexikologie. Praha 1985
Flídrová, H.: Sociolingvistické a psycholingvistické aspekty dialogu a polylogu v ruštině, SPN, Praha 1989
Flídrová, H., Žaža, S.: Sintaksis russkogo jazyka v sopostavlenii s češskim. Olomouc 2005
Gaľperin, I.R.: Tekst kak ob´jekt lingvističeskogo issledovanija. Moskva 1981
Hirschová, M.: Pragmatika v češtině. Olomouc 2006
Hoffmannová, J.: Analýza diskurzu (ve světle nových publikací. SaS 57, č. 2, s- 109 - 115
Horálek, K.: Úvod do studia slovanských jazyků, Praha 1962 
Hrbáček, J.: Nárys textové syntaxe spisovné češtiny. 1994
Isačenko, A. V.: Grammatičeskij stroj russkogo jazyka v sopostavlenii so slovackim, Morfologia I, II, Bratislava 1954
Ivanov, V. V.: Istoričeskaja grammatika russkogo jazyka, Moskva 1964, 1983, 1990 a d.
Komissarov, V.N.: Problemy perevoda (lingvističeskije aspekty). Moskva 2002
Komissarov, V.N.: Sovremennoje perevodovedenije. Moskva 1999
Konfrontační studium ruské a české gramatiky a slovní zásoby, Praha 1974
Kostomarov, V. G.: Jazykovoj vkus epochi, Moskva 1992
Kostomarov, V. G: Naš jazyk v dejstvii. Očerki sovremennoj russkoj stilistiki. Moskva
Kožina, M.N.: Stilistika russkogo jazyka. Moskva 1983
Kubík, M. a kol.: Russkij sintaksis v sopostavlenii s češskim. Praha 1982
Kubík, M.: Transformacionnyj sintaksis russkogo jazyka. Praha 1971
Kufnerová, Z. a kol.: Překládání a čeština. Jinočany 2003
Leont´jev,A.A.: Jazyk, reč´, rečevaja dejatel´nost´.Moskva 1969.
Levý, J. Umění překladu, Praha 1983/1998
Levý, J.: České teorie překladu I, II. Praha 1996
Lotman, V.A.: Semiotika. Sankt Peterburg 2001
Manuál lexikografie. Eds. Čermák, F., Blatná, R. Jinočany 2005
Mathesius, V.: Čeština a obecný jazykozpyt, Praha 1947
Mečnikovskaja,´M.B.: Social´naja lingvistika. Moskva 2000
Mokijenko, V.M., Stěpanova, L.: Ruská frazeologie pro Čechy. Olomouc 2008
Morfologie ruštiny I a II (Adamec, P. , Hrabě, V. , Jiráček, J. , Miloslavskij I. G. , Žaža, S.), MU, Brno 1996 Mounin, G. Teoretické problémy překladu. Praha 1999
Moskaľskaja, O. I.: Grammatika teksta. Moskva 1980
Nebeská, I.:Úvod do psycholingvistiky. Jinočany 1992.
Nováček, Č.: Osnovy fonetiki sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka, Olomouc 1981
Nováček, Č: Popis zvukového systému ruštiny na základě obecně jazykovědném. Olomouc 1973 
Novoje v zarubežnoj lingvistike, vyp. VIII, Lingvistika teksta. Moskva 1978
Novoje v zarubežnoj lingvistike Vyp.. IX. Lingvostilistika. Moskva 1980
Novoje v zarubežnoj lingvistike Vyp.X. Lingvističeskaja sémantika. Moskva,1981
Padučeva, E. V.: Vyskazyvanije i jego sootnesennost´s dejstviteľnost´ju. Moskva 2002
Paršin, A.: Teorija i praktika perevoda. (internetové vydání monografie)
Příruční mluvnice ruštiny I, II, Praha 1961, 1964
Romportl, M.: Zvukový rozbor ruštiny. Praha 1966 
Skalička, V.: Vývoj jazyka. Praha 1960
Solganik, G.Ja.: Stilistika. Moskva 1995
Stepanov, Ju.S.: Osnovy obščego jazykoznanija. Moskva 1975
Šanskij, N. M.: Leksikologija sovremennogo russkogo jazyka. Moskva 2007
Švejcer,A.D. – Nikoĺ skij,L.B.: Vvedenije v sociolingvistiku. Moskva 1978, (i česky, Praha 1983). 
Švejcer, A.D.: Teorija perevoda: status, problemy, aspekty. M. 1988
Ter-Minasova, S.G.: Jazyk i mežkuľturnaja kommunikacija. Moskva (i internetové vydání)
Translatologica Pragensia I. - VI, Praha 1984-1993
Translatologický slovník (M. Hrdlička), Praha 1998
Trubeckoj, N.S.: Osnovy fonologii. Moskva 1960 ( Trubetzkoy, N.S.: Grundzüge der Phonologie, TCLP 7, Praha 1939):
Valgina, N.S.: Aktivnyje processy v sovremennom russkom jazyke. Moskva 2001 (i elektronická verze)
Večerka, R.: Základy slavistiky a rusistiky. Brno 1987
Vereščagin, Je. M. , Kostomarov, V.G.: Jazyk i kuľtura. Moskva 1990
Vychodilová, Z.: Vvedenije v teoriju perevoda dlja rusistov. Olomouc 2012
Zatovkaňuk, M..: Sopostavitel'noje izučenije blizkorodstvennych jazykov. ČsR, roč. 34, 1989, č. 3
Zimek, R.: Sémantická výstavba věty, SPN, Praha 1980
Zinder, L.R.: Obščaja fonetika. Moskva 1979
Žaža, S.: Ruština a čeština v porovnávacím pohledu. Brno 1999
Žváček, D.: Kapitoly z teorie překladu I (odborný překlad), Olomouc 1995
Žváček, D.: Úvod do teorie překladu (pro rusisty), Olomouc 1994

K dílčím problémům se předpokládá znalost badatelských osobností a vybraných statí z odborných časopisů.

Ruská literatura: tématické okruhy

a) znalost vývoje ruské literatury od X. do XX. století

  • žánry literatury Kyjevské Rusi,
  • literární vývoj 16. a 17. století,
  • stav literatury a kultury v době Petra Velikého,
  • představitelé ruského klasicismu 18. století,
  • ruský sentimentalismus a romantismus,
  • ruský realismus 1. poloviny 19. století,
  • šedesátá léta 19. stol. v literatuře a kultuře,
  • realismus a modernismus konce 19. a začátku 20. století,
  • ruská literatura XX. století,
  • literatura estetické a myšlenkové nezávislosti ve XX. století v Rusku,
  • klasicistická normativní estetika „socialistického realismu“,
  • literatura ruské emigrace

b) znalost významných osobností ruské literatury, jejich díla a kritického hodnocení

  • osobnosti od Lomonosova po Nabokova a Solženicyna,
  • recepce díla nejvýznamnějších ruských spisovatelů v české kultuře

c) orientace v teorii literatury a základních literárněvědných školách

  • literárněvědné školy 19. a 20. století,
  • základní osobnosti ruské literární vědy,
  • literárněvědná terminologie

Ruská literatura: výběr z doporučené studijní literatury

Šklovskij, V.: Teorie prózy. Praha 1933
Zima, Peter V.: Literární estetika. Olomouc 1998
Bachtin, M. M.: Román jako dialog. Praha 1980
Lotman, J.: Štruktúra umeleckého textu. Bratislava 1990
Propp, V.: Morfologie pohádky. Praha 1970
Jakobson, R.: Poetická funkce. Praha 1995
Tyňanov, J. N.: Literární fakt. Praha 1988
Veselovskij, A.N.: Istoričeskaja poetika. Leningrad 1940
Vinogradov, V.V.: O jazyke chudožestvennoj prozy. Moskva 1980
Svatoň, V.: Z druhého břehu. Torst. Praha 2002. (studie a eseje o ruské literatuře)
Mathauser, Z.: Estetika racionálního zření. UK Praha. 2000
Teorija literatury. Moskva 2004. (Teoretičeskaja poetika)
Hrbata, Z., Procházka, M.: Romantismus a romantismy. Karolinum 2005 
Parolek, R., Honzík, J.: Ruská klasická literatura. Praha 1977
Panoráma ruské literatury. Boskovice 1995
Kratkaja literaturnaja enciklopedija. M. 1964-78
Literaturnyj enciklopedičeskij slovar´. M. 1987
Svatoň, V: Proměny dávných příběhů. UK Praha. 2004.(o poetice ruské prózy)
Drozda, M.: Narativní masky ruské prózy. UK, Praha 1990
Pospíšil, I.: Román znovuzrozený. Brno 2006
Kostřica, V.: Malý slovník literárněvědné terminologie. O. 1978 
Hrabák, J.: Poetika. P. 1977
Slovník literární teorie. P. 1986
Slovník literárních směrů a skupin. P. 1983
Teória literatúry. Bratislava 1971
Haman, A.: Úvod do studia literatury a interpretace díla. České Budějovice 1997
Hrabák, J.: Poetika. Praha 1973. (2. přepracované vydání Praha 1977)
Macura, V., Zeman, M.: Průvodce po světové literární teorii. Praha 1988
Stanzel, F.: Teorie vyprávění. Praha 1988
Teorija literatury. Red. Tamarčenko, N.D.: Moskva, Academia 2004. V dvuch tomach.
Nunning, A.: Lexikon literatury a kultury. Praha 2006
Istorija russkoj literatury XX. veka. (20-90 gody). M. 1998
Stat´i o russkoj literature. M. 1996
Russkije pisateli 1800-1917. Biografičeskij slovar´. I.-III. M. 1992
Zadražilová, M.: Ruská literatura přelomu 19. a 20. stol. Praha 1995
Rusko mimo Rusko. Brno 1993, 4
Genologie a proměny literatury. Brno 1998
Lipoveckij, M.: Russkij postmodernizm. Jekaterinburg 1997
Lejderman, H.L., Lipoveckou, M.N.: Sovremennaja russkaja literatura. 1950-1990 gody. M. Editorial. 2001
Bulgakov, V.: Slovar´ russkich zarubezhnych pisatelej. New York 1993.
Kasack, W.: Slovník ruské literatury 20. století. Praha 2000
Russkaja proza konca XX veka. Red. Koljadič, T.M. Moskva Academia 2005
Děmin, A. S.: Chudožestvennyje miry drevněrusskoj litěratury, Moskva 1993
Chudožestvenno-estetičeskaja kul’tura Drevněj Rusi XI-XVII veka, (ed.) V. V. Byčkov, Moskva 1996
Gromov M. N., Miľkov V. V.: Idějnyje těčenija drevněrusskoj mysli, Sankt-Petěrburg 2001
Iz istorii russkoj kultury, tom II; kn. 1: Kijevskaja i Moskovskaja Rus’, edd. A. F. Litvina, F. B. Uspenskij, Moskva 2002 
Jurganov, A. L.: Katěgorii russkoj sredněvěkovoj kultury, Moskva 1998
Pančenko, A. M.: O russkoj istorii i kuľture, Sankt-Petěrburg 2000
Pikkio, R.: Slavia Orthodoxa. Litěratura i jazyk. Moskva 2003
Podskalsky, G.: Christentum und theologische Literatur in der Kiever Rus’. München 1982
Eco, U.: Meze interpretace. Praha 2005
Teorija literatury. Moskva 2004. (Teorija chudožestvennogo diskursa)
Pospíšil, I.: Fenomén šílenství v ruské literatuře 19. a 20. stol. Brno 1995
Pechal, Z.: Fenomén živlu v ruské literatuře. Olomouc 2011
Pechal, Z.: Hra v románu Vladimíra Nabokova. UP Olomouc 1999
Schmidt, V.: Narratologija. M. 2008

Časopisecké stati k daným tématům.

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)