První místo z prestižní soutěže Čínština jako most si odvezla Daniela Drdáková

Soutěž Čínština jako most vyhrála Daniela Drdáková z Univerzity Komenského v Bratislavě. Na snímku vlevo.
Fotogalerie: Milada Hronová
středa 12. duben 2017, 7:10 – Text: Milada Hronová

Ve Vlastivědném muzeu soutěžilo sedm vysokoškolských studentů v čínštině. Československé kolo celosvětové vysokoškolské vědomostní soutěže Čínština jako most nakonec vyhrála Daniela Drdáková ze slovenské Univerzity Komenského v Bratislavě. Jan Brzobohatý z Univerzity Palackého získal druhé místo.

V prestižní soutěži Čínština jako most prezentují studenti své jazykové schopnosti, kulturní dovednosti i všeobecný přehled. Také 16. ročník soutěže se skládal ze čtyř kol, v nichž se vysokoškoláci věnovali jazykovým a geografickým znalostem čínštiny a Číny. Své schopnosti museli předvést i ve zvolené kulturní disciplíně.

„Ráda bych se čínštinou jednou živila, ale zatím se na to se svými znalostmi necítím,“ řekla Daniela Drdáková, studentka pátého ročníku Čínské filologie Univerzity Komenského v Bratislavě. V Číně strávila už bezmála rok, nyní se tam podívá znovu, neboť v soutěži vyhrála mimo jiné i jeden semestr studia v Číně. Do soutěže se přihlásila sama. Podobně jako Jan Brzobohatý, student prvního ročníku Čínské filologie Univerzity Palackého, který porotu ohromil svým kulturním vystoupením. Zazpíval čínskou píseň v hanáckém kroji.

„Vybral jsem si píseň o jedné jihočínské provincii, která je pro své klima i velmi ceněna mezi turisty. V hanáckém kroji jsem zpíval proto, že mi připomíná dětství. Moje babička pocházela z Hané,“ řekl Jan Brzobohatý. Čínsky se začal učit už na gymnáziu v Brně.

„Pocházím z bilingvní rodiny, a proto jsem výuce jazyků možná i více nakloněný. Na jazykové škole jsem se věnoval i arabštině. U čínštiny se mi líbí nejen způsob zápisu znaků, ale svým způsobem i celá čínská filozofie. Čína má dlouhou historii a člověk se z ní může i v mnohém poučit,“ doplnil Brzobohatý. Je přesvědčen, že příprava na soutěž mu stála za to, protože nové informace v čínštině uplatní.

Podle Lucie Laníkové, české ředitelky Konfuciova institutu UP, považují čeští i slovenští vysokoškoláci soutěž za velmi náročnou, a proto se do ní nehlásí v hojném počtu. Soutěže se podle ní ovšem obávat nemusí, protože bezprostředně po přihlášení připravují soutěžící na soutěžní klání čínští lektoři z Konfuciových institutů v České republice a na Slovensku.

 „I letošního ročníku se účastnilo pouze sedm studentů, z toho tři přijeli ze Slovenska. Vítězka měla nejkvalitnější projev v čínském jazyce, výbornou znalost čínské kultury, dokázala pružně reagovat na otázky porotců v čínštině a zaujala i kulturním vystoupením,“ zhodnotila letošní ročník ředitelka Lucie Laníková.

Prestižní soutěž v Olomouci zahájila velvyslankyně Čínské lidové republiky Keqing Ma, jejíž celodenní program na Univerzitě Palackého začal setkáním s prorektorem Miroslavem Mašláněm. V Konfuciově institutu UP navštívila během dne i výuku dětí, setkala se s čínskými vysokoškoláky, kteří na UP studují i českými studenty, kteří se čínštině věnují na katedře asijských studií.