V prvním červnovém týdnu se na Univerzitě Palackého v Olomouci uskutečnil jubilejní desátý ročník akce Erasmus+ International Staff Week, pořádaný Úsekem pro mezinárodní spolupráci.
Z více než stovky zájemců bylo do programu vybráno 23 účastníků z 17 partnerských institucí, zastupujících celkem 14 zemí Evropy i mimoevropských regionů. Mezi zúčastněnými byli zástupci například z Kanady, Bhútánu, Dominikánské republiky, Gruzie, Kapverdských ostrovů, Maroka, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Německa, Finska, Belgie, Španělska, Polska a Rakouska.
Ačkoliv se tato pětidenní akce, spojující odborný a společenský program, na UP koná již deset let, letošní ročník byl poprvé věnován tematice inkluze, diverzity a rovných příležitostí. Vzhledem k této náplni jsme mezi spoluorganizátory přizvali Fakultu tělesné kultury, Centrum podpory studentů se specifickými potřebami, Centrum APA a iniciativu Férová univerzita, které v této oblasti představují příklady dobré praxe.
Ještě před osobním setkáním v Olomouci proběhla online schůzka, jejímž cílem bylo představit účastníkům Univerzitu Palackého, město Olomouc i Českou republiku. Sloužila zároveň jako úvod do hlavního tématu týdne. Klíčovým bodem programu byl workshop Inclusion and Diversity Across Sociocultural Practices (Diversity: A Hundred Different Ways) vedený Mgr. Ditou Jahodovou (ČVUT) a Mgr. Klárou Čmolíkovou Cozlovou, Dis. (Akademie výtvarných umění v Praze). Workshop se zaměřil na to, jak osobní charakteristiky a prostředí ovlivňují mezilidské vztahy v akademickém prostředí – mezi pedagogy, studenty a zaměstnanci. Účastníci sdíleli zkušenosti z různých kulturních kontextů a společně hledali příklady efektivní podpory diverzity.
Fyzická část programu odstartovala uvítacím setkáním, během nějž byl podrobněji představen Úsek pro mezinárodní spolupráci a účastníci se prostřednictvím interaktivních aktivit navzájem seznámili. Následovala komentovaná prohlídka města vedená týmem Welcome Office, zakončená workshopem In Someone Else’s Shoes, zaměřeným na rozvoj empatie a porozumění s cílem snížit agresivitu a zvýšit spolupráci mezi jednotlivci. Workshop vedly Mgr. Lucie Tesařová a Mgr. et Mgr. Hana Galiová z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
V následujících dnech připravilo Centrum podpory studentů se specifickými potřebami a APA Centrum celou řadu aktivit, které účastníkům umožnily nahlédnout do života osob s různými druhy znevýhodnění. V prostorách AC Baluo si vyzkoušeli například pohybové hry na invalidním vozíku, jízdu na handbiku a tandemovém kole, chůzi poslepu, asistenci osobě se zrakovým postižením či speciálně upravené pomůcky. Nechyběly ani tzv. „hry důvěry“ na laně. Velký dojem zanechala i možnost účasti na kroužcích plavání a lezení určených dětem s poruchami autistického spektra.
Odborný program pokračoval sérií přednášek. Během prezentace Inkluze na UP představily Férová univerzita, Oddělení pro mobility a Welcome Office aktivity univerzity v oblasti podpory zahraniční komunity. Zmíněna byla například akce Inkluden, věnovaná rovným příležitostem žen a mužů, work-life balanci a dalším souvisejícím tématům. Centrum podpory studentů se specifickými potřebami se pak podělilo o konkrétní zkušenosti ze své praxe, které doplnily dvě studentky – uživatelky služeb centra – svými osobními příběhy ze studia i zahraničních výjezdů.
Vzhledem k profesnímu zaměření většiny účastníků jsme jim poskytli prostor pro prezentaci vlastních projektů a iniciativ. Zazněly například zkušenosti z projektu GESTU na TU Wien zaměřeného na podporu studentů se sluchovým postižením, Peer-to-Peer program na University of Konstanz či prezentace polské Wroclaw University of Health and Sport Sciences o třech ročnících programu In Someone’s Shoes.
Navzdory mnoha inspirativním příkladům dobré praxe se v průběhu diskusí objevily i výzvy, jimž univerzity v oblasti inkluze čelí. Společně jsme se proto zamýšleli nad možnými řešeními zejména v kontextu internacionalizace – například nad nedostatkem aktivit pro zahraniční komunitu, omezenou interakcí mezi zahraničními a domácími studenty, nedostatečnou psychologickou podporou či komplikovanými podmínkami pro mobility rodičů s malými dětmi.
Abychom týden zakončili s pozitivním výhledem do budoucna, vyzvali jsme všechny účastníky, aby před odjezdem zanechali jedno přání. Otázka zněla:
„Po těchto pěti dnech – kdybyste si mohli přát jedinou změnu na své univerzitě v oblasti inkluze, co by to bylo?“ Mezi jejich odpovědi patřilo: větší podpora studentů se specifickými potřebami, zřízení oddělení pro inkluzi a diverzitu, školení zaměstnanců v oblasti inkluze, adaptace infrastruktury a pomůcek pro studenty a zaměstnance se specifickými potřebami větší důraz na to, co je možné, nikoliv nemožné, poskytnutí podpory v oblasti well-beingu a psychického zdraví a mnoho dalšího.
My si přejeme, aby se tato přání našim novým přátelům dařila postupně naplňovat a aby tento inspirací, emocemi a porozuměním nabitý týden byl pouhým začátkem naší společné cesty za dosažením rovných příležitostí pro všechny – bez ohledu na kulturní, náboženské, sociální či ekonomické zázemí, nebo jiné specifické potřeby našich studentů a zaměstnanců.
