Sofiina volba po česku v Atriu Uměleckého centra

Z vernisáže výstavy Sofiina volba po česku.
Fotogalerie: Vojtěch Duda
středa 19. únor 2020, 12:00 – Text: Milada Hronová

Osudy osmdesáti židovských dětí z Československa, které za války uprchly do Dánska a setkaly se po sedmdesáti letech, přibližuje putovní expozice Judity Matyášové Sofiina volba po česku. V Atriu Uměleckého centra UP jsou fotografie k vidění do 2. března.

Tříleté pátrání po dětech, které uprchly před válkou do Dánska, začalo v roce 2010. Tehdy novinářka Judita Matyášová publikovala článek o židovské dívce Heleně Böhmové a zjistila, že její sestřenice odjela před válkou v rámci záchranné akce do Dánska společně s desítkami dalších židovských dětí. Tu tehdy zorganizovaly židovské obce a sionistické spolky v Československu. Jen pár měsíců před začátkem války tyto děti absolvovaly přípravnou školu v Praze a doufaly, že pojedou do Palestiny. Záhy se však ukázalo, že cesta do Palestiny už možná nebude. Proto hledali jinou zemi, kam by mohli poslat děti do bezpečí. Pomocnou ruku nabídlo Dánsko. Desítky tamních pěstounských rodin se přihlásily s nabídkou, že se o děti postarají. Čtyři roky se tak mladí lidé skrývali v Dánsku, v roce 1943 uprchli do Švédska.

 „Výstava Judity Matyášové v Olomouci není náhodou. S naším městem je propojena skrze dva olomoucké rodáky, Willy Groaga a Egona Redlicha, kteří pracovali jako učitelé pražské Jugendaliahschule, tak zvané Jualky. Ve své době to byla přípravka na vystěhovalectví, kterou všechny zmiňované děti prošly“ řekla Ivana Cahová, vedoucí Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP. Obě osobnosti, jejichž osudy jsou známé pouze několika zainteresovaným odborníkům a o jejichž činnosti nemá olomoucká veřejnost mnoho povědomí, představil během vernisáže expozice olomoucký badatel Pavel Maňák.

Výstava Sofiina volba po česku připomíná, co se s dětmi stalo za války. Zároveň  však mapuje i jejich poválečné osudy. V roce 2012 totiž Judita Matyášová zorganizovala v Izraeli i setkání pamětníků po 70 letech a výsledky svého pátrání publikovala v knize Přátelství navzdory Hitlerovi.

„Nikdo z nás si neumí představit, jak těžké bylo rozhodování rodičů těchto dětí. Do ciziny mohli poslat jen jednoho ze svých potomků ve věku 14 – 16 let. Stáli tak před podobnou volbou jako hlavní hrdinka románu Williama Styrona Sofiina volba, která také řešila, které z jejích dětí přežije,“ uvedla autorka expozice. Práci s přeživšími šoa a pamětníky se věnuje dlouhodobě jak ve své novinářské praxi, tak aktuálně i v rámci svého doktorského studia.

Podle vedoucí olomouckého Centra judaistických studií se Juditě Matyášové daří poukazovat na to, jaká úskalí a specifika práce s pamětníky přináší a čemu musí badatelé pracující s metodami orální historie čelit. „Zabývá se i tím, jaká by měla být korelace etického přístupu a snahy o poznání objektivní pravdy,“ zdůraznila Ivana Cahová. I proto se Centrum vedle výstavy rozhodlo pro studenty UP uspořádat také speciální workshop a umožnit jim nejen se dozvědět o této problematice více, ale i otevřeně o ní diskutovat.

Výstavu pořádá Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Univerzity Palackého a Dánské velvyslanectví v České republice.

Zpět