Jak vytvářet pracovní prostředí, které podporuje výkon, inovace a zároveň chrání zdraví lidí? Právě těmto otázkám se věnovali dva hlavní řečníci mezinárodní konference ISSWOV 2026 - prof. Arnold B. Bakker z Erasmus University Rotterdam a prof. Malissa A. Clark z University of Georgia. Konference se uskutečnila od 28. června do 1. července v Uměleckém Centru UP a spoluorganizovali ji členové katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého Dr. Slavka Silberg a Dr. Martin Dolejš.
Prof. Arnold B. Bakker patří k nejvlivnějším autorům současné pracovní a organizační psychologie. Ve své práci se zaměřuje zejména na pracovní angažovanost, pracovní flow, štěstí v práci a procesy vedoucí k pracovnímu výkonu. Je spoluautorem teorie pracovních nároků a zdrojů (Job Demands–Resources, JD-R), která pomáhá vysvětlovat, proč některé pracovní podmínky vedou k vyhoření, zatímco jiné posilují motivaci a angažovanost. Model ukazuje, že vysoké pracovní nároky v kombinaci s nedostatkem zdrojů zvyšují riziko vyhoření, zatímco pracovní zdroje — například autonomie, podpora vedoucího, kvalitní zpětná vazba či možnosti rozvoje — mají mimořádný význam zejména v náročných pracovních situacích.
Ve svém vystoupení se prof. Bakker věnoval pracovní angažovanosti, wellbeingu, pracovnímu flow, job craftingu a dlouhodobě udržitelnému výkonu. Jeho výzkum přináší důležitý rámec pro organizace, které chtějí pracovat s vysokými nároky na zaměstnance systematicky: nejen snižovat zátěž, ale také posilovat zdroje, jež lidem umožňují práci zvládat a nalézat v ní smysl.
Workoholismus a kultura neustálé dostupnosti
Prof. Malissa A. Clark se dlouhodobě zabývá wellbeingem zaměstnanců, workoholismem, přepracováním a stíráním hranic mezi pracovním a soukromým životem. Její výzkum přináší důležité poznatky o důsledcích kultury neustálé dostupnosti — tedy pracovního prostředí, v němž jsou lidé pod tlakem reagovat, pracovat a být „online“ i mimo pracovní dobu.
Ve své přednášce se zaměřila na možnosti podpory zdravého pracovního zapojení bez ohrožení dlouhodobé udržitelnosti zaměstnanců. Rozlišování mezi angažovaností a workoholismem je přitom zásadní: angažovanost může být spojena s energií, soustředěním a smyslem práce, zatímco workoholismus je spojen s nutkavou potřebou pracovat a s negativními dopady na zdraví, vztahy i pracovní fungování.
Prof. Clark je také autorkou oceňované knihy Never Not Working: Why the Always-On Culture Is Bad for Business—and How to Fix It. V ní spojuje vědecké poznatky s doporučeními pro zaměstnance, vedoucí pracovníky i organizace, jak omezovat nadměrnou práci a vytvářet zdravější a dlouhodobě udržitelné pracovní podmínky.
Budoucnost práce a hodnot
Konference nesla název The Future of Work Values: Wellbeing, Diversity, and Meaning in the Age of AI and Transformation. Otevřela debatu o tom, jak se v době umělé inteligence, digitalizace a rychlých společenských proměn mění pracovní hodnoty — a jak spojovat výkonnost organizací se smysluplností práce, diverzitou, duševním zdravím a odpovědným vedením lidí.
Vystoupení obou hostů ukázala dvě vzájemně se doplňující perspektivy: jak podporovat energii, motivaci a výkon prostřednictvím kvalitně nastavených pracovních zdrojů a jak současně předcházet přepracování, vyhoření a kultuře permanentní dostupnosti. Setkání s akademiky a odborníky z praxe přispělo k rozvoji mezinárodní spolupráce katedry psychologie FF UP i k navazování nových výzkumných vazeb.
Odborná diskuse pokračovala také v neformálních částech programu — při společných obědech a večeřích, během odborného výjezdu do Zlína i při přesunech mezi jednotlivými aktivitami. Tyto rozhovory umožnily navázat na témata otevřená v přednáškách a sdílet zkušenosti napříč akademickým i aplikačním prostředím.
Záznamy přednášek jsou dostupné na YouTube kanálu katedry psychologie.