Historici UP napsali velké dějiny Litovle

Dvousvazková kolektivní monografie Litovel - Velké dějiny města vyšla ve Vydavatelství UP při příležitosti stého výročí vzniku samostatného Československa.
Fotogalerie z tiskové konference: Milada Hronová
středa 19. září 2018, 11:50 – Text: Milada Hronová

Historici Univerzity Palackého zpracovali dějiny města Litovle. Téměř sedmi set stránková dvousvazková kolektivní monografie s názvem Litovel – Velké dějiny města vychází ve Vydavatelství UP při příležitosti stého výročí vzniku samostatného Československa. Kromě kolektivu autorů z katedry historie filozofické fakulty se na knize podílela i řada dalších odborníků, kteří se specializují na archivnictví, památkovou péči nebo kunsthistorii. 

Město Litovel bylo založeno kolem roku 1250. „První dějiny sepsal písař Donát Ulrich. Autorem zatím poslední knihy o městě Litovelské paměti je bývalý litovelský kronikář Lubomír Šik. Jsme velmi rádi, že díky Univerzitě Palackého nyní máme odbornou monografii, která dějiny našeho města mapuje,“ řekl Zdeněk Potužák, starosta Litovle.

Podle něj Litovel sice měla několik propagačních publikací, odborně zpracovaná práce o dějinách města jí ale doposud chyběla. Nová dvousvazková reprezentativní publikace s bohatým obrazovým materiálem seznamuje čtenáře s prvním střídáním kmenů na našem území, příchodem Slovanů, dále obdobím, kdy bylo město založeno a kdy bylo válkami zničeno, aby mohlo být znovu postaveno. Podrobně jsou v ní zpracovány i moderní dějiny města, a to od roku 1945 až po současnost. Výpravná dvousvazková kniha obsahuje i řadu jmen významných osobností. V jejím závěru nechybí ani stručný přehled polistopadového vývoje a také nástin věnovaný historii integrovaných obcí.

„Když se s historií města seznámíme, uvědomíme si, kolik utrpení a nenávisti museli naši předkové prožít. Je to neporovnatelné s tím, jak žijeme dnes. V naší zemi žijeme v období delším než sedmdesát let bez válek. Važme si toho a přenechejme dobrý odkaz našim dětem,“ dodal litovelský starosta Zdeněk Potužák.

Historici Univerzity Palackého mají s dějinami měst už jisté zkušenosti. Doposud pracovali na třech dílech Dějin města Olomouce, zpracovali i dějiny Uničova a přemýšlejí o možnostech historické činnosti pro města Šternberk či Šumperk. Připravit dějiny Litovle se koncem roku 2014 zavázal podepsáním smlouvy o dílo s městem Litovel Jaroslav Miller, rektor UP. V patnáctičlenném týmu vznikala publikace zhruba čtyři roky. Redakční radu vedl Karel Konečný z katedry historie filozofické fakulty.

„Přípravě projektu jsme věnovali zhruba deset měsíců. Existuje asi stostránkový soupis zdrojů, pramenů, literatury i návrh struktury díla jednotlivých kapitol a příloh. Při práci jsme měli štěstí, protože litovelský archiv je skutečně velmi zachovalý,“ uvedl Karel Konečný.

Dodal, že historici už při přípravě projektu zjistili, že největší mezery v poznání jsou patrně v oblasti prehistorie. „To byla velká výzva pro naše archeology. Důkladné prozkoumání archivních pramenů a následnou rozsáhnou textovou syntézu však bylo nutné provést i pro období po roce 1945 až po nedávnou současnost. Ale to je problém většiny měst,“ dodal historik z UP.

O konceptu komplexního výzkumu prehistorie a historie Litovle a následného zpracování syntetické monografie začali jako první v letech 2012–2013 diskutovat emeritní profesor katedry historie Miloš Trapl a dřívější ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Vítězslav Kollmann. Svůj promyšlený plán představili starostovi Litovle, který pak katedru historie FF UP oslovil. Podle historika Karla Konečného mělo původně vzniknout jednosvazkové dílo, ale vzhledem k množství a kvalitě získaných poznatků, nabídli odborníci z UP městu Litovel podstatně rozsáhlejší zpracování jeho historie. „Právě vydávaná dvousvazková monografie nabízí podle mého názoru téměř vyčerpávající sumu poznání o historii Litovle, a to nejen této, ale i příští generaci. Rozsáhlá bibliografie k dějinám i současnosti města uvedená v závěru publikace pak bude jistě vítanou pomůckou studentům i dalším zájemcům o jeho historii,“ doplnil historik Karel Konečný.