Univerzita chystá mezinárodní diskuzi o dopadech novodobé Hedvábné stezky

Taiwan.
Ilustrační foto: Alfred Gerstl
pátek 15. březen 2019, 7:44 – Text: Milada Hronová

Před osmi lety čínský prezident Xi Jinping představil světu novou Hedvábnou cestu, známou také pod označením Belt and Road Initiative/Iniciativa pásu a cesty (BRI). Má oživit starobylou Hedvábnou stezku, modernizovat infrastrukturu nejen v Číně, ale i ve vzdálených státech Evropy, Středního východu nebo východní Afriky. Některé aspekty tohoto multimiliardového čínského snu jsou však nejasné. Právě o nich budou ve dnech 20.–21. března debatovat vědci na UP.

Dvoudenní mezinárodní workshop Ekonomické a strategické dopady iniciativy Pás a cesta (BRI) na střední a východní Evropu, střední a jihovýchodní Asii: podobnosti a rozdíly se bude zabývat tím, do jaké míry dnes Čína ovlivňuje svět. Workshop je součástí projektu Sinofonní příhraničí: interakce na okraji, který se hned v úvodu prestižního setkání chystá představit jeho vedoucí Ondřej Kučera z katedry asijských studií filozofické fakulty.

„S klíčovým příspěvkem přijede do Olomouce Yuan Horng Chu z National Chiao Tung University v Taiwanu. V posluchárně Václava Havla bude hovořit o křehkosti celé iniciativy,“ přibližuje Ondřej Kučera. Doplňuje, že v současné době je do iniciativy zapojeno více než 60 zemí světa a aktuálně o to usiluje například Itálie.

„Yuan Horng Chu bude přednášet o možnostech vývoje i rizicích této iniciativy. Stále častěji jsou totiž slyšet hlasy, které upozorňují na strategické kroky Číny, které činí s cílem ovládnout svět. Nová hedvábná stezka je podle některých odborníků totiž komplexní finanční a obchodní strategií, představující odpověď Číny na nevyváženou geoekonomickou globální situaci, kladoucí si za cíl zvýšit globální vliv Čínské lidové republiky,“ dodává.   

Cílem dvoudenního mezinárodního workshopu bude porovnat dopady BRI ve třech různých oblastech a zkoumat oficiální postoj vůči iniciativě Evropy známé pod označením 16+1, Asociace národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), vlád i obyvatelstva všech zmíněných regionů.

Podle Alfreda Gerstla z katedry asijských studií filozofické fakulty se účastníci workshopu budou věnovat z velké části tomu, zda a jak se v posledním roce změnilo vnímání této iniciativy. „Objevují se totiž náznaky z jihovýchodní Asie a Evropy, které poukazují na to, že se vlády i obyvatelstvo stávají vůči dopadům čínské iniciativy stále skeptičtější. Také Evropský parlament a Evropská komise kritičtěji pohlížejí na čínský vliv v členských státech,“ vysvětluje.

Během dvoudenního setkání, jehož má v plánu se zúčastnit 40 akademiků, výzkumníků či konzultantů ze zahraničních institucí, zazní však i pozitivní zprávy. Například o tom, jak iniciativa napomáhá rozvoji infrastruktury, a to hlavně v odvětví železniční dopravy.

Olomoucký workshop nabídne také veřejnou diskuzi. Během ní se bude srovnávat čínský přístup v Asii a v Evropě a do posluchárny Václava Havla přijedou jak experti z Číny, tak i z různých evropských zemí včetně České republiky. Akci navštíví například Werner Fasslabend, bývalý rakouský ministr obrany a současný ředitel Rakouského institutu pro evropskou a bezpečnostní politiku (AIES) ve Vídni. Z Číny dorazí Long Jing, která působí jako zástupkyně ředitele Centra pro evropská studia při Šanghajském ústavu pro mezinárodní studia. Zabývá se čínsko-evropskými vztahy, evropskou integrací, spoluprací mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy a Iniciativou pásu a cesty. Zajímavé bude i vystoupení Štefana Füleho, bývalého českého politika a diplomata, který v letech 2010–2014 zastával post eurokomisaře zodpovědného za rozšiřování EU a politiku sousedství. Ministerstvo zahraničních věcí bude zastupovat Martin Klepetko, ředitel Odboru států Asie a Pacifiku.

U příležitosti diskuze bude oficiálně představen i nový think tank se zaměřením na Asii. Na jeho webových stránkách pak budou dílčí výstupy z workshopu zveřejněny.  

Hedvábná stezka: starověká, středověká trasa vedoucí z východní Asie přes střední Asii do Středomoří. Její celková délka po souši a po moři činila asi 8 tisíc kilometrů. Obchod po hedvábné stezce byl důležitým faktorem při rozvoji velkých starověkých civilizací v Číně, Mezopotámii, Persii, Indii a Itálii a pomohl položit základy moderního světa.

Nová hedvábná cesta je hospodářskou iniciativou, která má kromě infrastruktury zajistit i informační a kulturní most mezi Evropou, Dálným východem a Afrikou. Pro některé země se stala pastí, protože se zadlužily tak, že jsou před krachem nebo musely čínským investorům prodat své přístavy a další majetek.