FF věnuje Týden humanitních věd obnoviteli olomoucké univerzity

Johann Baptist von Lampi starší (1751–1830): Olomoucký kardinál arcibiskup Rudolf Jan Habsbursko-lotrinský, arcivévoda rakouský, dekorovaný odznakem a hvězdou k velkokříži Královského uherského řádu sv. Štěpána a odznakem a hvězdou saského Domácího řádu routové koruny. Olejomalba na plátně, mezi léty 1819–1830, Museen der Stadt Wien.
Repro: Žurnál UP
neděle 10. listopad 2019, 8:00 – Text: Milada Hronová

Osobnost olomouckého kardinála arcibiskupa Rudolfa Jana Habsbursko-lotrinského bude hlavním tématem Týdne humanitních věd FF UP. Zajímavé přednášky o člověku, jehož zásluhou byla obnovena olomoucká univerzita, se uskuteční v kapli Božího Těla Uměleckého centra UP.

Cyklus pěti setkání zahájí za účasti olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, rektora Univerzity Palackého Jaroslava Millera, primátora statutárního města Olomouce Miroslava Žbánka a hejtmana Olomouckého kraje Jana Oklešťka klavírní koncert Marka Keprta z katedry muzikologie FF.

„Koncert se uskuteční 10. listopadu od 17:30 hodin v Kapli Božího Těla UC UP. Srdečně zvu na dvě Beethovenovy sonáty z opusu 111 c moll a na arcivévodovo vlastní dílo Variace na Beethovenovo téma," uvedl Marek Keprt.  

Už v pondělí 11. listopadu o životě Rudolfa Jana, jeho rodinném zázemí, působení na stolci olomouckých arcibiskupů i jeho písemné pozůstalosti budou přednášet mimo jiné Tomáš Parma z katedry církevních dějin a církevního práva CMTF a Jana Oppeltová z katedry historie FF. O kulturních zájmech Rudolfa Jana Habsbursko-lotrinského, například zájmu o knihy, divadlo i hudbu, se během týdne chystají hovořit i hosté z Muzea umění Olomouc a Ostravské univerzity.

Letošní Týden humanitních věd na FF připomene dvě stě let od zvolení Rudolfa Jana Habsbursko-lotrinského do čela olomoucké arcidiecéze i jeho zakladatelskou roli Vítkovických železáren, především však jeho stěžejní roli protektora olomoucké univerzity. Právě na toto téma bude v kapli Božího Těla UC UP přednášet Jiří Fiala, emeritní profesor dějin české literatury na katedře bohemistiky FF. O osobnosti arcivévody psal i v podzimním Žurnálu UP (viz text níže). 

Protektor olomoucké univerzity

Kardinál arcibiskup Rudolf Jan Habsbursko-lotrinský, arcivévoda rakouský (1788–1831)

Císař Leopold II. Habsbursko-lotrinský zplodil v manželství s Marií Ludovikou Bourbonskou čtyři syny a osm dcer. Zatímco nejstarší syn František zdědil po smrti svého otce v roce 1792 císařský trůn, nejmladší Rudolf Jan, narozený 8. ledna 1788 ve Florencii, byl svým císařským bratrem zprvu určen pro vojenskou kariéru a krátce byl majitelem pluku pěchoty č. 14. Zdravotní problémy – trpěl revmatismem a epilepsií – jej nakonec přivedly k duchovní dráze.

Vzdělával se soukromě v klášteře v Klosterneuburgu a na vídeňské teologické fakultě, 12. března 1805 obdržel tonzuru a nižší svěcení a 24. června téhož roku byl zvolen koadjutorem (pomocným biskupem s právem nástupnictví) olomouckého kardinála arcibiskupa Antonína Teodora hraběte von Colloredo-Waldsee-Mels. Když ale arcibiskup Colloredo 12. září 1811 zemřel, vzdal se jeho koadjutor Rudolf Jan vzhledem ke svému mládí práva zaujmout olomoucký arcibiskupský stolec, jenž převzal kardinál Maria Tadeáš hrabě von Trautmannsdorff.

Olomoucký kardinál arcibiskup

Teprve po úmrtí kardinála arcibiskupa Trautmannsdorffa dne 20. ledna 1819 byl Rudolf Jan ve svých 31 letech olomouckou kapitulou postulován 24. března 1819 olomouckým arcibiskupem, 4. června mu papež Pius VII. propůjčil kardinálskou dignitu s titulárním kostelem sv. Petra v Montoriu, 29. srpna získal kněžské svěcení. Jako arcibiskup byl vysvěcen 26. srpna 1819. Bohužel při intronizaci 9. března 1820 nezazněla doposud nedokončená Missa solemnis (Slavnostní mše), komponovaná a určená pro tuto slavnost arcibiskupovým učitelem hudby a přítelem Ludwigem van Beethovenem. Kardinál arcibiskup Rudolf Jan, mj. sběratel a znalec výtvarného umění, si zvolil za své hlavní sídlo arcibiskupský zámek v Kroměříži. Z neznámých důvodů se však za jeho episkopátu uskutečnila v roce 1830 aukce „nepotřebných sbírkových předmětů“, jež připravila kroměřížskou obrazárnu o tři stovky obrazů a o většinu kreseb.

Protektor olomoucké univerzity

Dne 11. června 1826 deputace C. k. lycea v Olomouci (rektor Clemens Schwarzer a po jednom profesoru z každého studia) navštívila kardinála arcibiskupa Rudolfa Jana v Kroměříži a předložila mu žádost adresovanou císaři Františkovi I. o povýšení tohoto lycea na univerzitu (c. k. lycea ve Lvově, v Innsbrucku a Štýrském Hradci takového povýšení již dosáhla). Žádost podpořil i tehdejší prezident moravskoslezského zemského gubernia Antonín Bedřich hrabě Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle. Kardinál arcibiskup ve prospěch této iniciativy intervenoval u svého císařského bratra, ale teprve 11. března 1827 císař žádosti vyhověl a 17. března obdržel rektor lycea Joseph Höchsmann císařský výnos. Následujícího dne (v neděli) složil celý akademický sbor lycea své díkůvzdání v arcibiskupském paláci kardinálu arcibiskupovi Rudolfu Janovi. Dne 2. dubna 1827 požádala univerzita císaře, aby mohla nést jeho jméno (C. k. Františkova univerzita), 24. června byl uspořádán ke cti kardinála arcibiskupa Rudolfa Jana pochodňový průvod a 15. září 1827 bylo uvedené žádosti panovníkem vyhověno.

Dne 11. února 1828 se uskutečnilo slavnostní otevření C. k. Františkovy univerzity v Olomouci. Obnovené vysoké učení se třemi fakultami, filozofickou, právnickou a teologickou, a Medicínsko-chirurgickým studiem školícím ranhojiče a porodní asistentky, mělo 24 profesorů a 639 posluchačů, roční výše výdajů na vědecké a studijní účely činila asi 30 tisíc zlatých (pro srovnání – roční plat univerzitního profesora se tehdy pohyboval mezi 600 a 1 500 zlatými).

Prvním rektorem C. k. Františkovy univerzity byl Theol. Dr. Ignaz Feigerle. Oslava obnovení univerzity v její vyzdobené budově (nyní budova cyrilometodějské teologické fakulty, Univerzitní 22) vyvrcholila předáním čtyř univerzitních žezel z rukou guberniálního komisaře, olomouckého krajského hejtmana Antonína Aloise Glassera, rektorovi a provoláváním slávy panovníkovi, jakož zpěvem hymny „Gott erhalte Franz den Kaiser! (Bůh zachovej císaře Františka!)“. Akademická obec a hosté se nato v průvodu odebrali do katedrály sv. Václava, v níž celebroval světící biskup Teodor Maria Chotek hrabě z Chotkova a Vojnína slavnostní mši. Po bohoslužbách uspořádal kardinál arcibiskup Rudolf Jan v arcibiskupském paláci tabuli pro 46 osob, k níž byli kromě státních a církevních hodnostářů pozváni i všichni učitelé C. k. Františkovy univerzity.

Olomoucký kardinál arcibiskup Rudolf Jan Habsbursko-lotrinský, arcivévoda rakouský zemřel 23. července 1831, tedy ve svých 43 letech, v lázeňském městě Badenu u Vídně. Jeho tělo bylo uloženo do císařské hrobky pod kostelem kapucínů ve Vídni, ale jeho srdce bylo podle arcibiskupovy závěti umístěno v kryptě katedrály sv. Václava v Olomouci.

Prof. Jiří Fiala, FF UP 

Více o programu Týdne humanitních věd na FF UP ZDE. 

 

 

Zpět