Katedra slavistiky

Současnost Katedry slavistiky

Katedra se člení na sekce polonistiky, rusistiky a ukrajinistiky. Personální složení tvoří 16 pracovníků (4 na sekci polonistiky, 9 na sekci rusistiky a 3 na sekci ukrajinistiky): z toho 3 profesoři (srovnávací slovanskou jazykovědu, ruskou literaturu a ukrajinský jazyk), 3 docenty (pro srovnávací slovanskou jazykovědu a dějiny slovanských literatur), 6 odborných asistentů, 1 asistentka a 3 lektorky.

Katedra má v akademickém roce 2017-2018 zapsaných 318 studentů, z toho připadá na polonistiku 71, 216 na rusistiku a 31 na ukrajinistiku.

Katedra svým studentům poskytuje výuku polské, ruské a ukrajinské filologie v rámci akreditovaných dvouoborových a jednooborových studijních programů ve formě bakalářského a navazujícího magisterského prezenčního studia.

Katedra slavistiky má akreditovány doktorské studijní programy v oborech Ruský jazyk, Ruská literatura a Srovnávací slovanská filologie. Na oboru Srovnávací slovanská filologie studuje 24 doktorandů,  na oboru Ruský jazyk studuje 9 doktorandů a na oboru Ruská literatura 3 doktorandi.

Katedra zajišťuje výuku polštiny, ruštiny a ukrajinštiny jako cizího jazyka v rámci Filozofické fakulty; v r. 2017-2018 se jedná přibližně o 200 studentů.

Na katedře probíhají zkoušky z polštiny a ruštiny jako cizího jazyka v rámci doktorské přípravy studentů Univerzity Palackého, jiných univerzitních pracovišť v České republice, ale také ze Slovenska a Polska.

Od r. 1968 do r. 2007 katedra rusistiky, později slavistiky vydávala ročenku ROSSICA OLOMUCENSIA, počet výtisků dosáhl čísla 52. Od r. 2008 v řadě Rossica Olomucensia je vydáván odborný recenzovaný časopis s názvem Rossica Olomucensia. Časopis pro ruskou a slovanskou filologii (2x ročně), a rovněž Sborník příspěvků z mezinárodní konference Olomoucké dny rusistů, které byly poprvé organizovány v r. 1976. V roce 2017 proběhnou již XXIV. Olomoucké dny rusistů.

Mnohem mladší sesterskou konferencí je Olomoucké sympozium ukrajinistů, které se koná od roku 2001 a v roce 2016 se uskutečnilo již VIII. Olomoucké sympozium ukrajinistů. Příspěvky konference byly publikovány ve sborníku Ucrainica.

Členové katedry vyvíjejí i bohatou publikační činnost v rámci domácích i zahraničních konferencí. Kromě individuálních monografií zahrnuje i řadu skript.

Zahraniční kontakty katedry slavistiky viz jednotlivé sekce katedry.

Historie slavistiky v Olomouci

Slavistika má v Olomouci dlouhou, avšak vlivem historických událostí přerušovanou tradici. Počátky slavistického bádání v Olomouci spadají do 80. let 18. století, kdy zde jako vicerektor bohosloveckého generálního semináře působil Josef Dobrovský. Od 20. let 19. století se bohemistika a slavistika pěstovala v tzv. stavovské akademii a na teologické fakultě, ale po roce 1848 byla z olomouckých škol na dlouhou dobu vyhoštěna. Teprve v letech 1919-1937 se slavistika studuje na teologické fakultě.

Historie olomoucké poválečné rusistiky a polonistiky má svůj počátek v Semináři pro slovanskou filologii, zřízeném na filozofické fakultě obnovené univerzity už v r. 1946. Při něm probíhaly také lektoráty slovanských jazyků - češtiny, polštiny, ruštiny, srbochorvatštiny a slovinštiny. Roku 1948 se seminář pro slovanskou filologii transformuje v Ústav pro slovanskou filologii - rovněž s interfakultní působností, který byl v roce 1950 přetvořen v katedru slavistiky filozofické fakulty. Ze společného slavistického základu se vyčlenila jako samostatná jednotka katedra českého jazyka a literatury a dominantní složkou slavistiky se stala rusistika v čele s jejím zakladatelem Bohuslavem Ilkem. Polonistika se v Olomouci rozvíjela během své padesátileté tradice pod záštitou katedry bohemistiky a slavistiky a má své významné představitele, mezi které patří např. prof. Jiří Damborský nebo prof. Edvard Lotko.

V letech 1953-1958 se ruština jako obor studovala v rámci Vysoké školy pedagogické. Začátkem 50. let vzniká oddělení výuky ruštiny pro neruštináře (nejprve při lékařské, pak přírodovědecké a konečně při filozofické fakultě), které dlouhá léta vedl Anastasius Janovský. V čele olomouckého slavistického pracoviště se postupně vystřídali přední představitelé čs. slavistiky a rusistiky - Antonín Dostál, Bohuslav Ilek, Alexandr V. Isačenko, Rudolf Zimek a Antonín Václavík. Působily zde i další významné osobnosti - Karel Horálek, Otto František Babler, Josef V. Bečka, Helena Křížková a další.

Samostatné katedry na Filozofické fakultě Univerzity Palackého se rusistika dočkala v roce 1966. Jejím vedoucím byl prof. Miroslav Zahrádka, od roku 1991 prof. Vladimír Kostřica, v letech 1998-2007 doc. Eva Vysloužilová. V roce 1994 se rusistika sjednotila s polonistikou. Vedení sekce polonistiky převzala v roce 2011 po prof. Marii Sobotkové doc. Ivana Dobrotová. Katedra změnila název na katedru slavistiky. Od 1.9. 2007 zastává funkci vedoucího katedry doc. Zdeněk Pechal. V r. 1998 byl schválen návrh, aby v rámci katedry slavistiky byla vytvořena další sekce - ukrajinistika. První studenti začali ukrajinskou filologii studovat v Olomouci ve studijním roce 2000-2001. Iniciátorem nového oboru katedry slavistiky byl prof. Josef Anderš. Sekci rusistiky vede od roku 2007 PhDr. Milena Machalová.