Projekty

Valerian Magni (1586-1661)

GAČR, 2022–2024, č. p. 22-25687S
řešitel: prof. Tomáš Nejeschleba

Pantheismus a panpsychismus v renesanci a zrod sekularismu

GAČR, 2021–2023, č. p. 21-17059S
řešitel: prof. Paul Richard Blum

Perspektivy paternalismu v demokratické společnosti: lekce z behaviorálních věd pro politickou filosofii

GAČR, 2020–2022, č. p. 20-06678S
řešitelé: Ing. Petr Špecián, Ph.D., Mgr. Filip Tvrdý, Ph.D. / Mgr. Petra Chudárková

Projekt se zaměří na studium důsledků, které plynou pro politickou filosofii z rostoucího objemu empirické evidence o existenci systematických odchylek od instrumentálně-racionálního chování. Tato evidence zpochybňuje předpoklad, že lidé coby spotřebitelé a voliči budou jednat ve svém vlastním nejlepším zájmu. Prominentní roli ve filosofické diskusi o implikacích této omezené racionality dnes hrají různé varianty paternalismu. Projekt se zaměří na reflexi návrhů vycházejících z epistemického paternalismu a libertariánského paternalismu. Přispěje k diskusi o tom, zda a nakolik mají tyto návrhy potenciál přispět k dlouhodobé udržitelnosti liberálně demokratických institucí, nebo ji naopak ohrozit. Prozkoumá příležitosti k využití paternalistických opatření za účelem snížení rizika spojeného se šířením nebezpečných memů, jakými jsou například konspirační teorie, ale také hrozby, které vyplývají z možnosti zneužití paternalistických nástrojů autoritami usilujícími o využití omezení lidské racionality ke sledování svých vlastních cílů.

Filosofie renesanční medicíny v Českých zemích (Jessenius - Hájek - Khunrath - Paracelsus): Nové přístupy a kontexty

GAČR, 2019–2021, č. p. 19-07439S
řešitel: doc. PhDr. Tomáš Nejeschleba, Ph.D.

Projekt je zaměřen na zkoumání vztahu medicíny a filosofie v dílech filosofů a lékařů konce 16. století a začátku 17. století, kteří byli spojeni s Českými zeměmi. Budou analyzována díla dvou významných lékařů daného období, kteří působili v Čechách, a to Jana Jessenia a Tadeáše Hájka z Hájku. Jejich díla budou představena v kontextu dobové medicíny, filosofie a vědění. Budou také zkoumána a analyzována vybraná díla Heinricha Khunratha a Paracelsa, dvou dalších autorů, kteří část svého života strávili v Čechách a kteří výrazně ovlivnili dobové myšlení. Díla všech vedených autorů budou zkoumána v kontextu jak akademické, tak neakademické medicíny a filosofie. Cílem projektu je určit vliv různorodých filosofických tradicí na vytváření lékařských teoretických konceptů v době pozdní renesance. Myšlení vybraných autorů bude zpřístupněno mezinárodnímu publiku prostřednictvím monografií a článků v angličtině.

Neklasická interpretace aristotelské logiky a teorie predikace

GAČR, 2019–2021, č. p. 19-06839S
řešitel: Mgr. Karel Šebela, Ph.D.

Obecně se předpokládá, že Aristotelés je zakladatelem logiky jako samostatné vědecké disciplíny. Jako takový je proto pokládán za předchůdce moderní klasické logiky. Aristotelská logika tak často chápána jako klasická a jako pouhý fragment kanonické moderní extenzionální logiky, jmenovitě predikátové logiky prvního řádu. Sémantika pro aristotelskou logiku se kromě toho bere jako množinově teoretická, reprezentovaná většinou Vennovými diagramy. Pokud nicméně analyzujeme Aristotelovy logické spisy, pak se zdá, že původní Aristotelova logika nesplňuje první princip klasické logiky, tj. princip extenzionality. Tento fakt se stane mnohem zřejmější, když dále prozkoumáme středověké netradiční interpretace Aristotelovy teorie predikace. Opřeni o tato pozorování ukážeme, že původní Aristotelova logika nebyla klasická, nemůže být adekvátně interpretovaná v rámci logiky prvního řádu a její sémantika není množinově teoretická. Poté navrhneme novou interpretaci Aristotelovy původní logiky jako sortální logiky.

Kořeny Merleau-Pontyho převrácení objektivistického paradigmatu v přednáškách z Collège de France

GAČR, 20162018, č. p. 16-17984Y
řešitel: Mgr. Jan Halák, Ph.D.

Mezinárodní recepce Merleau-Pontyho díla v posledních dvaceti letech prodělala významnou změnu díky tomu, že začaly být vydávány podklady k jeho přednáškám na Collège de France. Analýza těchto materiálů v souvislosti s některými doposud nevydanými rukopisy ukazuje, že pokud by byl dokončen autorův poslední projekt (Viditelné a neviditelné), jeho pozitivní část by se opírala o detailní fenomenologické rozbory velmi konkrétních materiálů podobně jako Fenomenologie vnímání. Analyzujeme-li toto propojení mezi kurzy z Collège de France a Viditelným a neviditelným, ukazuje se, že je třeba korigovat naši představu o Merleau-Pontyho pozdní filosofii tím, že bude jasně propojena s jeho analýzami z 50. let, tj. zejména s konkrétními studiemi tělesnosti, intersubjektivity, řeči a dynamicky pojaté racionality. Tento potenciál však v ČR doposud nebyl dostatečně osvětlen a využit. Cílem projektu je proto vytvořit soubor původních interpretací a překladů, který by tuto vazbu ukázal a zhodnotil jak v ČR tak na mezinárodní úrovni.

Mezi renesancí a barokem: Filosofie a vědění v českých zemích a jejich širší evropský kontext

GAČR, 2014–2018, č. p. 14-37038G
řešitelé: doc. PhDr. Tomáš Nejeschleba, Ph.D., PhDr. Vladimír Urbánek, Ph.D., doc. Mgr. Daniel Heider, Ph.D.

Projekt usiluje o multidisciplinární rozvíjení studia dějin filosofie a vědění v období renesance a raného novověku, jež je klíčové pro pochopení podstaty novověkého myšlení. Zaměří se na mapování filosofie a vědění v českých zemích v jejich evropském kontextu. Prostředkem pro rozvoj bádání je propojení badatelských týmů, které se zabývaly různými aspekty této problematiky dosud odděleně. Projekt staví na myšlence synergického přístupu vymezujícího společné pole bádání a bude realizován ve třech oblastech výzkumu: filosofie a teologie; věda a pojetí přírody; literární kultura a učenecká komunikace. Badatelé různých oborů (filosofie, teologie, komeniologie, historie vědy, literatury a filologie) se zaměří na dílčí témata spadající do těchto oblastí výzkumu, přičemž úzká spolupráce a metodologická kompatibilita umožní nově tematizovat jejich vnitřní propojení a souvislosti. Projekt přispěje k poznání filosofie, teologie a vědění daného období jak v českém, tak v evropském kontextu a výsledky v podobě monografií, edic a studií představí české i mezinárodní odborné veřejnosti. Cílem projektu je propojit renesanční, druhoscholastická a komeniologická bádání, pomocí multidisciplinárního přístupu pozvednout výzkum filosofie a vědění v raném novověku na kvalitativně vyšší úroveň a představit inovativní přístupy a výsledky ve špičkových monografiích, edicích a studiích.

Výzkumná síť teorie a dějin vědy

OPVK, 2012–2014, č.p. CZ.1.07/2.4.00/31.0108
koordinátor: Mgr. Filip Tvrdý, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je posílení vzájemných vazeb mezi zúčastněnými pracovišti, zintenzivnění jejich spolupráce a zvýšení kompetencí pracovníků. Důraz je zároveň kladen na získávání a následné využití zahraničních poznatků a na jazykové a IT vzdělávání. Projekt spočívá ve vytvoření výzkumné sítě zaměřené na teorii a dějiny vědy, aby pracoviště mohla účinně vzájemně spolupracovat jak v oblasti výzkumné, tak vzdělávací. Zároveň se orientuje na podporu studentů, kteří v rámci stáží a společných akcí budou více zapojeni do studovaného oboru. Vytvořená síť umožní těsnou spolupráci ve vědecko-výzkumné a pedagogické oblasti zúčastněných pracovišť. Kooperace mezi pracovišti povede ke zvyšování kompetencí odborníků a k lepšímu propojení výsledků výzkumu s praxí, zejména prostřednictvím projektu Techmania Science Center.

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)